Čekanka učekaná

26. dubna 2018 v 14:03 | Liška |  Liščím drápkem

Čekanka učekaná


Čeká na něhu
a ona nepřichází.
Každičký lístek, stéblo zná ji,
vždyť dechem něhy sněhy tají,
slza k slze plní hráze.
A srdce scvrklá, ojíněná
vstříc paprskům se otvírají
jak prosícímu skála.
Rukama, očima, úsměvem, hlasem
v mollové tónině,
tam kde zníš basem.
Nohama v očistci
hlavou v ráji.

Čeká na uznání
a ono nepřichází.
Jen sbírka každodenních frází,
letmá, nedbalá pohlazení,
pusa co pusou vlastně není.
Pochvala s něhou nejsou k mání,
krámek zoufale vykradený.
Ptá se dubnového nebe,
co trošku hřeje a trošku zebe,
kam podělo se objímání?
A proč, když je hned vedle tebe
a její srdce s tvým
v jednom taktu bije
se stejně cítí sama?
Čekanka učekaná.

Čeká na slova
a ona nepřichází.
Jen slovník otřepaných frází,
seznam nezbytných maličkostí,
kratičký výčet ctností
a mnohem delší předsevzetí,
co s únorem bývají passé.
V myšlenkách, šeptem,
štětcem i perem, zas a znova,
zkouší vyslovit ta správná slova.
Den za dnem letí.
Všechno už bylo, zdá se,
říká si za nocí, když vedle něj
leží tak sama.
A co když někde jiné srdce bije
v rytmu mollové melodie?
Myšlenka nečekaná...




TT - Nejdůležitější otázka